Starší dorost si ze Strakonic odvezl debakl

Ve čtvrtém zápase jsme zajížděli do Strakonic, které byly před tímto zápasem na posledním místě bez bodu a skóre 4:16. Předpokládali jsme, že v tomto zápase budou chtít hráči ukázat, že fotbal umí, že je baví a jen trochu štěstí je připravilo o více bodů před dnešním zápasem. Zřejmě pohled na tabulku v hráčích vyvolal úplně jiný pohled na věc. Již rozcvičení před zápasem bylo vlažné bez jiskry, zápalu a myšlenkami úplně někde jinde. Do zápasu jsme nastoupili nesoustředěni a s pocitem, že se soupeř porazí sám. Sice jsme si vytvořili první šanci zápasu, ale bez gólového efektu. A pak to začalo.

V 9.minutě zápasu série dvou chyb a laciný gól - 1:0. Naše hra byla bezstarostná, bez zápalu, soupeř byl důrazný v osobních soubojích, každý míč chtěl vybojovat. Bylo vidět, že si chce uhrát body a bylo ho plné hřiště. My jsme to značně ulehčovali nepřesnostmi, nedůrazem a neskutečně naivními chybami. 16.min - další ze série hrubých chyb - 2:0, 18.min - opět naše nabídka domácím, kteří nepohrdli - 3:0 a poslední hřebíček v prvním poločase přišel ve 36.min. - 4:0. Co můžete po takovém začátku udělat? Snažili jsme se dostat do hráčů, ať rychle zapomenou na to, co bylo prvních 45 minut, a ukáží v druhém poločase, že mají nějakou fotbalovou čest a hrdost.

Začátek druhého poločasu, až do 70. min. snesl přísnější měřítko. Začali jsme konečně hrát po zemi, drželi míč a vytvářeli si šance. Hned ve 46.min jsme měli dvakrát po sobě možnost zdramatizovat zápas s dostat se zpět do něj, ale i ty nejvyloženější šance prostě neproměníme. Je to škoda. Do 70. min se mi hra líbila a vypadalo to, že můžeme odejít s hlavou nahoře. Od 75.min. nechápu co se v hlavách hráčů stalo! Opět naše nedůslednost, nepřesnost a bohorovnost potrestána - 5:0. Od této minuty na hřišti řádili pouze domácí a od ostudné desítky nás zachránil jen ten nahoře. 84. min -chyba - 6:0 , 88.min - chyba - 7:0, 89.min. - hrozná chyba - 8:0.

Hráčům jsme zdůrazňovali, že není ostuda prohrát, když je soupeř lepší a přehraje nás. Toto ale nebyl ten případ. Soupeři jsme zápas darovali na zlatém podnose a nezasloužili jsme si vůbec nic. Co mi vadí? Že jen na minimu hráčů bylo vidět, že by po té ostudě nejraději někam zalezli, nebo něco rozkopali. Všechno začíná v hlavě - u toho, jak jsem na zápas nastaven a připraven!